Před několika dny si v lesíku v Ostravě Porubě všimla paní Alena modrého papouška. Na okraji sídliště, kam chodila pravidelně krmit holuby, na větvi křoví seděl malý papoušek modré barvy s červeným zobáčkem, se smutně svěšenými křídly. Jeho blankytně modré peří, bylo zašpiněné a nezdravé. Bylo zřejmé, že něco není v pořádku – jednu nožku měl podivně zkroucenou a nedokázal na ni došlápnout. Ta...
Co je u nás nového?
Každý den nás život staví před nové výzvy, které nás nutí bojovat za ty, kteří se sami bránit nemohou. Naše práce je často neviditelná, odehrává se ve spěchu, pod tlakem, a mnohdy v tichu. Ne vždy máme možnost prezentovat příběhy, které nás hluboce zasahují, protože každá minutaje hrana mezi záchranou a ztrátou.
Jedny z nejbolestivějších akcí, které v nás zůstanou navždy, byla záchrana několika koní, kteří byli přivázáni na řetězech v tolik pověstných slovenských osadách. Byli vyhublí, jejich oči vyjadřovaly utrpení, které je těžké popsat slovy. Bylo těžké se dívat na jejich zlomená těla a duše, ale ještě těžší bylo najít sílu pro ně bojovat v prostředí, které jim tak dlouho ubližovalo. Jindy jsme stáli uprostřed rybníka, obklopeni ledovou vodou, zatímco jsme se snažili zachránit zraněnou labuť. Každý pohyb byl rizikem, protože poblíž kroužil agresivní labuťák, chránící své teritorium. Ten strach, že nestihneme pomoci včas, nám stále tepá v mysli. A pak tu jsou ježčata – maličká stvoření, která k nám přicházejí vyhladovělá, vyčerpaná a téměř bez naděje. Každé z nich má svůj příběh, svůj boj. Trvá týdny, někdy měsíce, než vidíme první jiskřičku života v jejich očích.
Záchrana koťat z lesa: Houbař objevil zraněná a podvyživená koťata V lese na okraji městské části Frýdku-Místku, konkrétně v části "Frýdecký les" se udál příběh, který nám všem znovu připomíná důležitost vnímavosti a lidskosti vůči bezbranným zvířatům. Tento příběh začal v okamžiku, kdy houbař, který trávil den v lese, narazil na malá koťata v kritickém stavu. Byla podchlazená, podvyživená a vyče...
Pomozte nám zase jezdit bezpečně zachraňovat životy Přátelé, pomozte nám znovu jezdit Rok 2024 nám dává pěkně zabrat, po povodních, když jsme přišli o všechno krmivo, jsme nyní přišli i o naše staré auto . Náš stařičký pomocník s nájezdem bezmála 300.tis. km nás nechává stále více ve štychu, již po druhé jsme zůstali viset 240km od domova s autem plných zvířat. Nyní ...
Pomalu uklízíme, co nám příroda nadělila. S pokorou, trpělivě. Nedáme se, budeme budovat dále. Naši svěřenci nás potřebují, stejně jako návštěvníci, na které se budeme bohužel těšit až na jaře 2025, bohužel dříve opravy nestihneme. Můžete-li nám pomoci finančně, spustili jsme sbírku, za každou korunu budeme vděční: 15.9.2024 Dnes konečně sluníčko, ale oči...
Byli jsme požádáni přijmout bandu veselých veverek, osmáků degu. Upřímně osmákům jsme se podvědomě vyhýbali, protože je to demoliční četa. Nu a možná právě proto jich přijelo rovnou 10. 10malých raubířů. Ubytovali jsme je do vysoké klece, protože stejně jako veverky rádi šplhají ve výškách, skáčou z větve na větev. Klec jsme vybavili hračkami, prolézačkami, protože osmák degu je stále...
To si tak jednou vykračujete kolem hlavní rušné cesty a slyšíte slabé mňoukání. Na samotě u lesa není mňoukání a zvuky dalších zvířátek nic zvláštního, ale toto bylo vyloženě volající mňoukání. Jedním pohledem z desetimetrového srázu vidíte kotě. Malé kotě. Velmi malé kotě. Složitě slaníte ze srázu dolů a přitom má koťátko snahu Vám jít naproti. Nechá se vzít do ruky a přede. Jeho kostřička obalen...
Tak je nás zase o 11 více.... Milá rodinka pana Tomáše si k nám udělala výlet, aby nám přivezla morčátka. Minulý týden jsme sice měli na opavsko výjezd, ale další svoz jsme už po cestě nezvládli, proto se rozhodl pan Tomáš přivézt nám morčátka osobně. Morčátka jsou velmi krásná, střapaté koronetky i hladká, kromě jednoho všechna tříbarevná. Na 14dnů budou morčátka v karanténě a poté ...
Během povodní jsme se domluvily s mladou slečnou na předání želvičky. Želvičku paní dostala jako mláďátko když byla ještě hodně malá. Když šla slečna studovat, želvičku nechala doma a starala se o ní maminka. Želva zelenavá je středně velká evropská želva, dorůstající v dospělosti průměrně okolo 20cm. Želva je býložravá. Je chovaná s velkou oblibou, zejména protože je velmi aktivní, možná s...
Vodu potřebujeme. Vodu a déšť máme rádi, protože prostě bez vody se nedá žít. Bez vody se zvířatům nezazelená pastvina, neporostou krmné plodiny. Bez vody nebude život. Když je ale vody moc, obrátí se nám život na ruby. Tak jako se to stalo nám v září také nám, v azylu pro nechtěná, týraná, hendikepovaná a opuštěná zvířata. Zvířátkům poskytujeme domov, lásku a péči...
Povodně přinášejí tragédie i do světa ježků: Potřebují naši pomoc Nedávné povodně, které zasáhly Českou republiku, si nevyžádaly jen lidské oběti, ale také zasáhly životy mnoha zvířat. Obzvláště těžce dopadly na ježky, kteří právě v tomto období vyvádějí svá mláďata. Když voda zaplavila jejich přirozená hnízda, mnoho ježků přišlo o své útočiště a mláďata zůstala bez ochrany, potravy i péče. Trag...
Minulý týden jsme byli u paní, která nám dala do péče hejno papoušků agapornisů. Nu a mezi řečí se paní zmínila o paní, která má doma arušku, kterému zemřel majitel. Dnes se paní skutečně ozvala a pro arušku jsme si hned zajeli. Jedná se o maličký druh Ara Severa, ptáček který velmi trpěl po ztrátě svého majitele. Brayen si vlivem stresu zcela a komplet oholil tělíčko a také ramínka, respek...
Někdy máme pocit, že už jsme zažili všechno, avšak každý další nový případ, nový příjem zvířat nás přesvědčuje o opaku. Většinou každý příjem začíná stejně - telefonát, náš výjezd na místo, nakládka zubožených zvířat a odvoz k nám. I tentokrát to bylo stejné... akorát se na místě nacházela stvoření, která ani zdaleka nepřipomínala zvířata, tedy přesněji ovce. Doslova koule vlny, která ...
Konečně!! Další chovatelská meta, náš sen, naše tajné přání se splnilo! Právě přijely dvě slečny největšího žijícího zástupce ptačího říše na světě a to africký pštros.. Ještě před nedávnem jsme si povídali s dětmi, co bychom rádi pořídili, o čem sníme a přitom víme, že to bude těžké. Ano, řeč byla o dvouprstém pštrosovi. Jsou to velká zvířata s výškou nad 2m, a vzhledem k tomu, že v...
Vždycky jsme si přáli lamy. Krotké lamy. Majestátný přežvýkavec, větší než kůň, menší než velbloud ale se stejně krásnýma očima. Letos na jaře jsme přišli o našeho čokoládového lamáčka, který měl vadu na srdíčku o které jsme nevěděli a ten souběhem dalších neduhů odešel tak náhle a rychle, že jsme se s jeho odchodem ještě dlouho srovnávali. Byl naším symbolem, naším maskotem a zejména naším miláčk...
V letošním roce jsme přijali již téměř 30 hrdliček chechtavých. Začalo to samečkem, kterého jsme našli v zimě vymrzlého na silnici. I když jsme nevěřili, že se prochladlé tělíčko dá dohromady, stalo se. Byl neskutečně silný, prospěly mu první dny strávené pod infralampou. Celou zimu pak strávil ve voliéře v zázemí jakmile se dal dopořádku... stále vrkal vrkal a vrkal.... blížílo se jaro :)...
Přes náš instagramový účet se s námi spojila paní, která hledala nový domov pro dvě kontaktní kozičky. Slovo dalo slovo a paní během druhého dne hned přijela a holky přivezla. Právě probíhají příměstské tábory a děti nové obyvatelky našeho FaunaParku s nadšením uvítaly. Obě kozičky jsou totiž zvyklé na tzv. kozí trekking. To znamená, že jsou zvyklé chodit na vodítku. A protože ...
Na konci roku 2023 jsme vybudovali nový domeček s prostorným výběhem po morčátka. Domeček je poschoďový, takže si kolonie morčátek vyberou to své patro, ten svůj koutek. Morčátka jsou tvorové společenští, i když vždycky se najdou zlobivci, kteří ostatním opepří život :) . Morčátka patří mezi nejčastěji přijímaná zvířátka. Od jara jsme jich přijali několik desítek a to dokonce z celé Č...
Záchrana stáda koz z opuštěného družstva V malé vesnici na okraji hranice s Polskem se začaly šířit zvěsti o stádu koz uvězněném v areálu bývalého zemědělského družstva. Místní tvrdili, že tam kdysi býval prosperující chov, ale s ukončením provozu se na zvířata zapomnělo. Nikdo přesně nevěděl, kolik koz tam zůstalo ani v jakém jsou stavu. Jednoho deštivého odpoledne nám zazvonil telefon. Na druh...
Leguán fidžijský (Brachylophus fasciatus), je opravdu nádherný zářivě smaragdově zelený ještěr, dosahuje délky kolem 80cm, více než poloviny délky tvoří jeho dlouhý ocas. Je to stromový leguán, který rád šplhá ve větvích, proto potřebuje k životu terárium postaven na výšku. U těchto leguánů je výrazný pohlavní dimorfismus, tj. samice a samce lze od sebe na první pohled rozeznat, zejména podle barv...
Na konci roku jsme psali jak velké množství koziček jsme v pozdním podzimu přijali. Kozičky stále v karanténě přibývají na váze, získávají důvěru k člověku, žádná z nich neumřela, byť jejich stav nebyl uspokojující. Venku panuje opravdové zimní počasí, ony spokojeně baští krásně voňavé zelené seno našich okolních farmářů, přežvykují, odpočívají a užívají života, o kterém se jim dříve ani nezdálo.&...
Pokud máte zvířátko, o které se již nemůžete starat, ať je to z jakéhokoliv důvodu, rádi se o ně postaráme. Absolutně Vás nebudeme soudit, raději si přiznat včas, že péče o zvířátko přerostlo přes vaše možnosti, ať je to množství krmení, prostor který zvířátko potřebuje, anebo finanční náklady. Jen prosíme, dejte nám nějakým způsobem vědět, že nám zvířátko přivezete. Před několika měsíci ná...
Kája: příběh zlomené duše, která nachází naději V září 2023 k nám přibyl nový člen stáda – Kája. Týraná, zlomená, zničená Kája. Její minulost si lze jen těžko představit, a přesto ji její tělo vypráví jasně. Strakatá kobylka, připoutaná roky k řetězu. Další kobyla z další slovenské osady. Další kůň čekající na smrt. Přežívala v podmínkách, které si žádný živý tvor nezaslouží. Její tělo bylo jen k...
Máme koně. Máme poníky. Máme fallabellu. Copak nám ještě schází?? No přeci oslík! Děti tak mají možnost srovnat si jednotlivé druhy koňovitých. Vidí obrovitost koně oproti miniaturního koníka falabely, ...
Zachara: Kobyla na ostnatém řetězu nalezena ve slovenské osadě Osud některých zvířat je pro nás, kteří je vnímáme jako cenné společníky a součást rodiny, těžko pochopitelný. Nedávný případ z jedné slovenské osady však ukazuje, že i v dnešní době mohou být zvířata vystavena podmínkám, které jsou nejen neetické, ale především kruté. Kobyla jménem Zachara, uvězněná na ostnatém řetězu, se stala smutn...